Celulosa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Celulosa | |
Vzozec celulosy |
|
| Systematické jméno | β(1,4) glukosa |
| Registrační číslo CAS | 9004-34-6 |
| Sumární vzorec | [C6H10O5]n |
| Molární hmotnost | 300 až 500 tisíc g/mol |
| Hustota | 1560 kg/m3 |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustná |
Celulosa, mimo chemii podle PČP celulóza, starším názvem též buničina, je polysacharid sestávající z beta-glukosy. Jednotlivé glukosové jednotky jsou spojené vazbou β 1,4 a tvoří dlouhé, nerozvětvené řetězce, které jsou zcela nerozpustné ve vodě. Celulosa je hlavní stavební látkou rostlinných primárních buněčných stěn a spolu s ligninem se podílí na stavbě sekundárních buněčných stěn; celulosa je nejrozšířenějším biopolymerem na zemském povrchu, ročně jí vzniká až 1011 tun.
[editovat] Role v přírodě
V buněčných stěnách rostlin jsou jednotlivá celulosová vlákna dále spojena vodíkovými můstky a zanořena do sacharidy|sacharidové matrix. To buněčným stěnám propůjčuje nutnou tuhost a pevnost.
Narozdíl od dalšího rostlinného polysacharidu, škrobu, se polymer nevětví ani nekroutí, ale zůstává ve formě dlouhých rovných řetězců. Je syntetizován extracelulárně z aktivované formy glukosy (UDP-glukosa), přesný mechanismus není ještě znám.
Živočichové nemají enzymy, které by dokázaly rozštěpit β 1,4 vazby mezi jednotlivými glukosovými jednotkami. Proto je pro většinu živočichů celulosa nestravitelná a v potravě tvoří tzv. vlákninu, která projde trávicím traktem a společně se střevními bakteriemi tvoří faeces.
Bakterie naproti tomu mají schopnost celulosu štěpit a metabolizovat. Při hydrolytickém štěpení celulózy vznikají různé štěpné produkty (cellopentosa, cellotetrosa, cellotriosa, cellobiosa) až po glukózu. Býložravci tedy často hostí ve své trávicí trubici symbiotické bakterie, které celulosu buněčných stěn rozštěpí a umožní tak býložravci zužitkovat energii, která je v ní uložena. Nejznámnější jsou bezesporu termiti nebo přežvýkavci, kteří dokážou symbiotických bakterií využít nejlépe.
[editovat] Využití
Celulóza se vyrábí ze dřeva odstraněním ostatních složek (lignin, hemicelulosa aj.). Používá se v papírenském a textilním průmyslu. Celulosa je hlavní složkou papíru a bavlny; jejím derivátem jsou umělá vlákna, jako je acetát celulózy nebo viskóza, surovina k výrobě umělého hedvábí nebo celofánu. Nitrací celulózy vzniká nitrocelulóza, známá také jako střelná bavlna.
