Bosna a Hercegovina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Republika Bosna a Hercegovina Republika Bosna i Hercegovina Република Босна и Херцеговина |
|
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 51 233 km² z toho zanedbatelně % vody |
| Počet obyvatel | 4 007 608 (2003) |
| Hustota zalidnění | 78 / km² |
| Jazyk | bosenština, chorvatština, srbština |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | islám, pravoslaví, římskokatolické |
| Nejvyšší bod | Maglić (2 386 m n. m.) |
| Hlavní město | Sarajevo |
| Státní zřízení | de facto konfederativní republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Členové předsednictva | Željko Komšić, Nebojša Radmanović, Haris Silajdžić |
| Předseda vlády | Adnan Terzić |
| Hymna | Intermeco |
| Vznik | 5. dubna 1992 (rozpadem Jugoslávie) |
| Měna | Konvertibilní marka (BAM) |
| ISO 3166-1 | BA |
| MPZ | BiH |
| Doména | .BA |
| Telefon | |
| Časové pásmo | UTC {{{čas}}} |
Bosna a Hercegovina (BIH, BaH) (bosensky/srbsky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí bosensky/srbsky Босна и Херцеговина) je federativní republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě, tvořící do roku 1992 součást bývalé Jugoslávie.
Na severu, západě a na jihu hraničí s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Hlavním městem federace je Sarajevo.
Obsah |
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Bosny a Hercegovinynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Původně římskou provincii Ilyricum obsadili v 6. – 7. století Slované. Území Bosny bylo nejdříve součástí Byzantské říše, později Chorvatského království a Srbského království Duklji (Zety) a Rašky. Ve 12. století se Bosna za vlády bána Kulina de facto osamostatnila a odolávala snahám Srbska, Uher, Chorvatska a Benátek o její ovládnutí. Po roce 1353 nakrátko rozkvetla za bána, později krále, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce 1463 byla Bosna dobyta Turky stejně jako roku 1482 hornatější Hercegovina(Hum).
Za vlády Osmanské říše bylo mnoho bosenských křesťanů obráceno na islám, vzniklo tak specifické etnikum - bosenští Muslimové (popř. Muslimové).
Roku 1875 se Bosenci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se tak Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska. To ji roku 1908 anektovalo. V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r. 1918 (1929 přejmenovaném na Jugoslávii) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu. V jugoslávské federaci (od r. 1945) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik). V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu.
Muslimové a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995.
[editovat] Politika
- Podrobnější informace naleznete v článku Politika Bosny a Hercegovinynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
- Nejvyšším správním orgánem země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, neboli Prezídium (Predsjedništvo). Má tři členy (jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata), kteří jsou do funkce voleni každé 4 roky. Na postu předsedy Předsednictva se střídají každých 8 měsíců. Jsou voleni přímo (z Federace BaH, která vybírá Bosňáka a Chorvata, a z Republiky srbské, která vybírá srbského člena).
- Předsedu Rady ministrů, neboli Vlády (Vijeće ministara, Savjet ministara), jmenuje předsednictvo, ale nominuje jej Parlament. Předseda Rady ministrů jmenuje celostátní ministry.
- Zákonodárným orgánem je Parlament Bosny a Hercegoviny (Parlamentarna skupština). Má dvě komory: Dům národů (Dom naroda) a Poslaneckou sněmovnu (Predstavnički/Zastupnički dom).
- Dům národů se skládá z 15 delegátů, kteří ze dvou třetin pochází z Federace BaH (5 Chorvatů a 5 Bosňáků) a z jedné třetiny pochází z Republiky srbské (5 Srbů).
- Poslanecká sněmovna se skládá ze 42 členů, kteří jsou ze dvou třetin voleni Federací BaH a z jedné třetiny v Republikou srbskou.
- Ústavní soud Bosny a Hercegoviny je nejvyšší a konečná instance v právním systému BaH.
Má devět členů; čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH, dva jsou voleni Národní sněmovnou Republiky srbské a tři členy volí předseda Evropského soudu pro lidská práva po konzultacích s Předsednictvem.
[editovat] Administrativní dělení
- Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Bosny a Hercegovinynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Bosna a Hercegovina je rozdělena na dvě, resp. tři, samosprávní jednotky (entity); těmi jsou Federace Bosny a Hercegoviny (25 989 km²), Republika srbská (25 208 km²) a oběma uvedenými entitami spravovaný Distrikt Brčko (493 km²).
Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z 10 autonomních kantonů.
- Unsko-sanský kanton
- Posavský kanton
- Tuzlanský kanton
- Zenicko-dobojský kanton
- Bosensko-podrinský kanton
- Středobosenský kanton
- Hercegovsko-neretvanský kanton
- Západohercegovský kanton
- Hercegbosenský kanton
- Kanton Sarajevo
Republika srbská se skládá 7 regionů:
[editovat] Geografie
- Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Bosny a Hercegovinynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Bosna a Hercegovina leží na jihovýchodě Evropy, v západní části Balkánu. Hraničí s Chorvatskem na severu, severozápadě a na jihu; se Srbskem potom na východě a s Černou Horou na jihovýchodě.
Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (okolo 42 000 km²) a menší Hercegoviny na jihu. Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o Hercegovině (okolo 9 000 km²). Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinatou Posavinu, respektive v Panonskou nížinu. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina se skládá ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od Neumu po poloostrov Klek. Významná jsou také tzv. polje, rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek (Uny, Vrbasu, Bosny, Driny), od jihu k severu, resp. na Neretvě od severu k jihu.
Hlavní město státu je Sarajevo (zhruba 400 000 obyvatel), dalšími velkými městy jsou: Banja Luka (přes 100 000), Tuzla, Mostar, Zenica, Bihać, Prijedor, Brčko, Travnik, Trebinje a Livno.
Nejvyšším vrcholem je Maglić (2 386 m), který se nachází v jihovýchodní části federace. Klima je mírné kontinentální; léta jsou teplá a zimy naopak chladné.
[editovat] Ekonomika
- Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Bosny a Hercegovinynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Struktura
Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii. Zemědělství bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet. Mezi hlavní zemědělsky velmi využívané oblasti patří příhraničí Hercegoviny s Chorvatskem, údolí řek (například Bosny) a nížinný sever země (okolí měst Banja Luka, Bijeljina či Brčko).
I dnes jsou patrné následky centrálně plánovaného hospodářství - velké množství lidí pracuje v průmyslových odvětvích. V době socialismu bylo v BiH umístěno velké množství těžkého průmyslu (například ocelárna v Jajce, ta byla dokonce i na znaku republiky). Závody, které se nacházely na území současné BiH, měly velký význam z hlediska obrany celé SFRJ.
[editovat] Současné hospodářské ukazatele
Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila (1996–1998), zato ale růst se značně zpomalil (1999). HDP je i nadále pod úrovní z roku 1990. Nezaměstnanost činila v roce 2002 okolo 40 %.
Mezi pozitivní hospodářské činitele lze uvést například poměrně nízkou inflaci (činila 1,4 % v roce 2005), trvalý růst HDP (5,3 % v roce 2005) a tedy celého hospodářství (5,5 % v roce 2003). Ve městech je též kvalifikovaná pracovní síla v poměru k průměrnému platu, který činil v roce 2003 486 KM (v přepočtu okolo 7 800 Kč).
[editovat] Silniční síť
Nyní se díky mohutné pomoci západních (hlavně evropských) zemí situace zlepšuje. Silniční síť je na většině hlavních tahů dobře obnovena. Přesto však vzhledem k sílící motorizaci země na mnoha místech nedostačuje; výstavba dálnic, či jiných moderních silničních komunikací, postupuje velmi pomalu (pouze krátké úseku u Sarajeva a Banja Luky jsou v provozu).
[editovat] Minová situace
Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství, a také turistiky ale zůstává kolem dvou tisíc objevených (a zhruba dvojnásobku neobjevených) minových polí rozesetých hlavně v oblasti fronty (ta odpovídala velmi zhruba současnému členění na FBiH a Rs); nejvíce zaminované pak je okolí Sarajeva, které bylo obléhané. Mnoho min je však také rozeseto i po celém území státu.
[editovat] Obyvatelstvo
- Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Bosny a Hercegovinynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Podle sčítání z roku 1991 v BaH žilo 44 % Bosňáků (kteří se tehdy přihlásili jako Muslimové), 31 % Srbů a 17 % Chorvatů; dalších 6 % lidí se deklarovalo jako Jugoslávci. Náboženské rozdělení kopírovalo etnické: 88 % Chorvatů jsou katolíci, 90 % Bosňáků jsou muslimové a 99 % Srbů jsou pravoslavní.
Statistické informace se od té doby velmi změnily, jelikož během občanské války z let 1992 – 1995 zahynulo dle odhadů 100 000 obyvatel země (z toho 70 % Bosňáků, 25 % Srbů a 5 % Chorvatů), skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena, a to jak v rámci země, tak i do zahraničí.
Podle údajů americké agentury CIA z roku 2000 žilo v Bosně a Hercegovině 48 % Bosňáků, 37,1 % Srbů, 14,3 % Chorvatů a 0,6 % ostatních.
[editovat] Podívejte se také na
- Seznam měst Bosny a Hercegoviny (podle velikosti)
- Islám v Bosně a Hercegovině
[editovat] Externí odkazy
- Bosna & Hercegovina tourism
- Bosnia and Herzegovina online
- http://bosna.unas.cz - Bosna & Hercegovina, projekt bosenské kultury v ČR
- Ambasáda ČR v Sarajevu
|
|
 |
|||
|---|---|---|---|---|
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)
Mapy: 44° 6' S, 17° 58' V
