Antiamerikanismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antiamerikanismus je forma nenávisti či ostrého nesouhlasu s kulturou anebo politikou Spojených států amerických.
Antiamerikanismus se objevil již krátce po vzniku USA, a to v Evropě. Významnější roli získal až po 2. světové válce a hlavně během Studené války, kdy ho podporovaly země východního bloku spolu se SSSR. Chtěly tím ukázat pokleslost západní civilizace a využít jej pro svůj prospěch. Po pádu Sovětského svazu se USA staly jedinou supervelmocí, což vlně antiamerikanismu dodalo opět na síle; mnoha lidem se nelíbí, že Spojené státy hrají ve světě rozhodující úlohu; tuto idelogii podporují hlavně levicoví či nacionalističtí politici, silně kritické pozice vůči různým aspektům americké politiky byly však již dlouhou dobu rozšířené i v liberálních kruzích (typickým příkladem zde může být vietnamská válka).
[editovat] Antiamerikanismus ve světě
V 90. letech 20. století byl antiamerikanismus na vzestupu v Evropě, hlavně ve Francii a Německu; vyvrcholil válkou v Iráku. za „baštu“ antiamerikanismu je již dlouho považována Francie. Podle průzkumu provedeného v říjnu 2003 organizací Eurobarometer považuje Spojené státy za hrozbu světovému míru 53% obyvatel Evropské unie, čímž se Spojené státy v očích Evropanů vyrovnaly Íránu a Sevení Koreji, které za hrozbu pro mír považuje stejné procento obyvatel EU [1] (PDF, 11MB). V Asii a Africe je odpůrcem USA již tradičně arabský svět, který považuje Spojené státy za nevěřící zemi, nerespektující Islám. Zeměmi, které ho podporují v Asii nejvíce, jsou Šíitský Írán a Severní Korea, tam je téměř součástí oficiální státní ideologie, stejně jako na Kubě a částečně i ve Venezuele.
I ve většině zemí latinské Ameriky je možno již od šedesátých let 20. století konstatovat různé stupně antiamerikanismu, většinou formulované jako strach před velkým silným sousedem, dále pak i jako sympatie k Spojenými státy blokované Kubě. V posledních letech tento trend opět sílí.
