Ablativ
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ablativ je označení pro mluvnický pád, který se objevuje v některých jazycích, např. arménštině, latině, sanskrtu, turečtině a ugrofinských jazycích.
[editovat] Ablativ v latině
V latině ablativ spojuje funkci indoevropského ablativu (který označuje směr „odkud“), instrumentálu („čím“) a lokativu („v“). Z těchto původních významů vzniklo několik dalších -- důvodu („proč“), časového ablativu („v době“) a ablativ absolutní. Klasické gramatiky rozlišují:
- ablativus instrumentalis -- prostředek (jak? čím?)
- ablativus modi -- způsob (jak? kterým způsobem?)
- ablativus sociativus -- společenství (s kým? jako součást čeho?)
- ablativus mensurae -- míra (o kolik větší, menší atd.?)
- ablativus limitationis -- omezení (v jakém rozsahu?)
- ablativus originis -- původ (ze které rodiny?)
- ablativus separativus -- výchozí bod a odloučení (z čeho? odkud?)
- ablativus auctoris -- logický podmět pasivu (kým?)
- ablativus comparationis -- srovnání (jako kdo/co?)
- téma (o čem)
- ablativus locativus -- místo (odkud?)
- ablativus temporalis -- čas (kdy?)
- ablativus qualitatis -- jakost (z čeho? jaký?)
- ablativus causae -- důvod (proč?)
[editovat] Ablativ ve finštině
Ve finštině je jedním z pádů vyjadřujících spojitost s místem, „z povrchu pryč“ (např. pöytä → pöydältä – stůl → ze stolu). Jeho použití je ale širší, pojí se s ním například některá slovesa. Může tak třeba i vyjadřovat „od někoho“ nebo „o něčem“.