Chlumec nad Cidlinou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chlumec nad Cidlinou

znak
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0521 570109
kraj (NUTS 3):	Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4):	Hradec Králové (CZ0521)
obec s rozšířenou působností:	Hradec Králové
pověřená obec:	Chlumec nad Cidlinou
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	21,43 km²
obyvatel:	5 298 (2005)
zeměpisná šířka:	50° 9' 20" s. š.
zeměpisná délka:	15° 27' 28" v. d.
nadmořská výška:	223 m
PSČ:	503 51
základní sídelní jednotky:	4
místní části:	7
katastrální území:	3
Adresa městského úřadu:	Městský úřad Chlumec nad Cidlinou Klicperovo náměstí 64 503 51 Chlumec nad Cidlinou
starosta:	Miroslav Uchytil
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Chlumec nad Cidlinou je město v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 28 km západně od okresního města Hradec Králové. Město Chlumec nad Cidlinou se skládá ze sedmi místních částí - Chlumec nad Cidlinou I až IV, Pamětník, Kladruby a Lučice. Ve městě a v jeho místních částech je evidováno celkem 1680 domů. V současné době má 5 298 obyvatel.

[editovat] Původ jména

Jméno města je odvozeno od od názvu kopce (Chlum 254 m) na kterém bylo založeno.

[editovat] Historie

Osada a později město Chlumec nad Cidlinou bylo založeno na kopci Chlum pravděpodobně někdy v 11. století. První písemná zmínka pochází z roku 1110 u příležitosti bojů Vladislava I. s polským králem Boleslavem III. Křivoústým. Další písemná zmínka pochází z roku 1130, kdy se na zdejší vodní tvrzi vybudované u brodu přes řeku Cidlinu připomínají Zdeslav a Diviš z Chlumce. V roce 1167 je Zdeslav titulován jako purkrabí kouřimský a v roce 1170 jako purkrabí na Žatci.

Když jeho bohatnoucí rod vybudoval v polovině 13. století hrad Český Šternberk, začali se psát ze Šternberka. Šternberkové drželi Chlumec nad Cidlinou do roku 1393. V letech 1400 - 1461 držel Chlumec rod pánů z Bergova, po nich se vystřídali v roce 1469 Samuel z Hrádku, 1472 Vaněk z Valečova, Jan a Vilém z Landštejna do roku 1517. Od roku 1547 do roku 1611 byl Chlumec komorním panstvím. Od roku 1611 patřil Chlumec s přerušením v letech 1618 - 1620 rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1948 byl jim majetek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restituci.

[editovat] Památky v městě

Nejstarší památkou ve městě je kostel Sv. Trojice založený ve 12. století a v pozdějších dobách mnohokrát přestavovaný. Stavba je plochostropá s trojbokým presbytářem a dřevenou hranolovou věží. Vnitřní výzdoba pochází ze 17. století. Kolem vnějších zdí presbytáře jsou umístěny empírové pomníky z dílny sochaře Suchardy.
Hřbitovní kaple v městském parku zvaná Subatovská byla postavena v polovině 19. století v empírovém slohu.
Zámek Karlova Koruna - postaven v letech 1721 - 1723 v barokním slohu stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou podle plánů G. Santiniho. Jedná se o válcovitou centrální stavbu ke které paprskovitě přiléhají tři křídla čtvercového půdorysu. Zámek (stavba) tvoří dominantu širokého okolí
Zámecká kaple Panny Marie Sedmibolestné z poloviny 18. století sloužila jako rodinná hrobka Kinských.
Děkanský chrám Svaté Voršily na Klicperově náměstí byl založen v roce 1538 ve stylu pozdní gotiky a dokončen roku 1543 ve stylu renesance. Je trojlodní s hranolovou věží a cibulovou bání s trojbokým presbytářem . Trojlodí je sklenuto křížovou klenbou a vnitřní zařízení je po požáru z roku 1774 rokokové
Barokní mariánský sloup z roku 1710
Bývalý klášter Loreta - byl vystavěn v letech 1717 - 1719 stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou v barokním slohu pro piaristy. Uprostřed čtvercového nádvoří stávala Svatá chýše se čtyřmi oltáři. Za Josefa II. byl klášter zrušen, budova převedena ve špitál a po po první světové válce na byty. Po roce 1989 byla rekonstruována a v současné době je zde umístěna expozice zemědělského náčiní a historie města.
Starý vodní hrad byl ve středověku obehnán dvojím valem, za vlády Pernštejnů byly vybudovány velké zemní bašty. Po roce 1745 hrad vyhořel a nebyl již opravován a poslední zbytky valů byly rozvezeny v roce 1956.
V blízkosti města je umístěna socha rebelujícího sedláka - památník selského povstání v roce 1775