Charles de Gaulle
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charles André Joseph Marie de Gaulle (22. listopadu 1890 Lille – 9. listopadu 1970 Colombey-les-Deux-Églises) byl významným francouzským státníkem a vojenským činitelem.
Narodil se v rodině právníka a profesora filosofie. Střední školu absolvoval v Paříži a roku 1911 vstoupil do vojenského učiliště v Saint-Cyru. V první světové válce byl roku 1916 těžce raněn a zajat Němci, ze zajetí se neúspěšně několikrát pokusil utéci. V letech 1920–1921 působil v Polsku jako člen francouzské mise při válce se sovětským Ruskem. Poté působil v Saint-Cyru jako učitel vojenských dějin. V roce 1925 se stal pobočníkem H. P. Pétaina. Ud roku 1929 byl důstojníkem francouzského sboru v Bejrútu. V meziválečném období se věnuje publikační činnosti, nejvýznamnějším dílem je esej „Vers l'armée de métier“ z roku 1934, v níž navrhuje nahradit armádu založenou na branné povinnosti početně omezeným plně profesionálním sborem, plně motorisovaným a dostatečně vybaveným obrněnou technikou, zároveň v ní formuluje požadavky na moderní doktrinu vedení mobilní války; která způsobila jeho značnou nepopularitu mezi francouzskou veřejností i důstojnickým sborem. Před začátkem války byl povolán zpět do Francie jako člen Národní obranné rady. V roce 1939 byl velitelem tankového pluku. V květnu 1940 se stává velitelem nově formované 4. tankové divise, a za bojové úspěchy a projevenou statečnost byl 25. května 1940 povýšen na brigádního generála. Po porážce Francie uprchl do Anglie, odkud organizoval francouzský odpor. Od roku 1944 byl předsedou francouzské vlády.
21. prosince 1958 se stal prezidentem Francouzské republiky. Znovuzvolen byl 19. prosince 1965. Abdikoval v roce 1969 po oznámení výsledků referenda o přesunu některých kompetencí na kraje a o transformaci Senátu, když předtím setrvání ve funkci spojil s přijetím těchto reforem.
 |
Tento biografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
