Broumovská kotlina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Broumovská kotlina tvoří součást Meziměstské vrchoviny - geomorfologického celku náležejícího do Broumovské vrchoviny.
Z Meziměstské vrchoviny náleží k Broumovské kotlině plošně větší, jihozápadní část. Ta se dále dělí na relativně vyšší severozápadní (meziměstskou) část charakteru pahorkatiny a na plochou jihovýchodní část v okolí Broumova jen mělce modelovanou údolím řeky Stěnavy a jejích přítoků. Přibližná dělicí linie probíhá přes Benešov a Olivětín na Šléglův dvůr. Téměř celá Broumovská kotlina je budována sedimenty spodnopermského stáří. Náležejí především litostratigrafickým jednotkám martínkovických vrstev a trutnovskému souvrství, v SZ (meziměstské) části a při údolí Stěnavy olivětínským vrstvám včetně obzoru ruprechtického vápence bohatého na permské fosilie. Na úpatí Broumovských stěn vystupuje dále bohuslavické souvrství (svrchní perm) a bohdašínské souvrství (spodní trias). Plošně největší rozsah mají martínkovické vrstvy; morfologicky vytvářejí největší plošiny kotliny. V olivětínských vrstvách se také morfologicky výrazně uplatňují tvrdší ryolitové tufy a tufity, které vytvářejí táhlé návrší Mlýnského vrchu (521 m) na pravobřeží řeky Stěnavy - zde je také největší převýšení v kotlině (přes 120 m).
Řeka Stěnava protéká Broumovskou kotlinou zhruba střední částí od SZ, kde u obce Starostín přitéká z Polska, směrem k JV, kde znovu pod obcí Otovice vstupuje na území Polska - níže v Kladské kotlině se stává levobřežním přítokem řeky Nysa Kłodzka. Na svém pravobřeží v celé délce podtéká řadu vrchů a elevací s výrazným převýšením nad tokem řeky (Sokol 504 m na hranicích u Starostína, již vzpomínaný Mlýnský vrch, Spořilov 467 m u Broumova a Hoprich u Otovic). Pravý příkrý břeh Stěnavy má často charakter nárazového břehu s erozně obnaženým horninovým profilem. Skalní výchozy jsou často selektivně i gravitačně značné načleněné a mají pestrý reliéf. Pro geologický, geomorfologický a často i paleontologický význam je řada těchto výchozů evidována jako významné prvky přírody a probíhá jejich postupné přírodovědné a krajinářské zhodnocení (např. Permská stěna v Hynčičích, V Ráji, Pod klášterní zahradou, Hoprich u Otovic aj.). Pravobřežní přítoky Stěnavy (od severu Verneřovický potok, Jetřichovský potok, Křinický potok, Martínkovický potok a Božanovský potok) mají pramenné oblasti v Broumovských stěnách a severnější části linie vnějších křídových kuest; jen Hejtmánkovický potok odvodňuje plochý terén uprostřed kotliny. Všechny levobřežní přítoky Stěnavy (Vižňovský potok, Ruprechtický potok, Uhlířský potok, Heřmánkovický potok, Benešovský potok, Černý potok a Šonovský potok) pramení v Javořích horách a odvodňují je. I u těchto potoků (převážně na středním a spodním úseku) se na jejich východním levobřeží vytvořily erozí úseky s morfologicky zvýrazněným nárazovým břehem (skalní stěny, skalní sruby).
Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |