Bidet
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bidet je nízko umístěnou vodovodní armaturou, nebo typem umyvadla uzpůsobeným pro omývání vnějšího genitálu a análního otvoru. Zpravidla je využíván po použití záchodu.
[editovat] Historie
Slovo bidet pochází z francouzštiny, kde označuje poníka. Toto označení má pravděpodobně svůj původ ve skutečnosti, že se na bidetu sedí stejně, jako právě na tomto druhu koně. Vynález bidetu se datuje kolem roku 1710, ale jeho vynálezce není znám. Jedna z teorií označuje Christopha Des Rosiers jako vynálezce bidetu pro francouzskou královskou rodinu. Okolo roku 1900, díky zlepšením instalatérství, která přinesla Viktoriánská éra se bidet přesunul z ložnice do koupelny. Roku 1960 se začíná s výrobou bidetu spojeného se záchodovou mísou, což je výhodné pro domácnosti, které v koupelně nemají dostatek volného prostoru pro oddělený záchod a bidet.
[editovat] Použití
Bidet je zejména určen pro omytí vnějších genitálií, análního otvoru a okolní pokožky. Někdy bývá používán i pro omytí jiných částí těla, jako jsou např. ruce, nebo nohy. Přestože je bidet velmi podobný záchodu, bylo by vhodnější jej srovnat s umyvadlem, nebo vanou. Opravdu, v bidetu se dají velmi dobře koupat malé děti. Každý, kdo má omezenou pohyblivost a má problémy s koupáním ve vaně, nebo se bojí uklouznutí ve sprše, může v bidetu najít dobré řešení pro osobní hygienu. Lidé, kteří na bidet nejsou zvyklí si ho můžou splést s pisoárem, záchodem, nebo fontánkou na pití.
[editovat] Oblíbenost
Bidet je běžnou součástí koupelen v některých evropských zemích (mezi něž patří zejména Řecko, Německo, Španělsko, Švýcarsko a Portugalsko. V Latinské Americe je bidet rozšířen v Argentině a Uruguayi (až v 90% domácností). V Asii je bidet výjimečný, pouze v Japonsku je běžné jeho umístění i na veřejných toaletách. V Česku je bidet rozšířen poměrně málo, a to i kvůli své vysoké ceně.
