Biatlon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Závodnice v cílové rovince - Biathlonstadion Oberhof Světový pohár 2002

Biatlon je zimní sport, kombinující běh na lyžích a střelbu z malorážné pušky. Existuje také letní biatlon, kde běh na lyžích nahrazuje běžný běh. Třetím, poněkud méně obvyklým odvětvím, je tzv. skiarc, neboli lukostřelecký biatlon, kde je střelba z malorážné zbraně zaměněna za střelbu z luku.

[editovat] Historie Biatlonu

Počátky biatlonu sahají do středověku, kdy se však jednalo spíše o přežití, než o sportovní vyžití, jako je tomu nyní. Již před 5 000 lety se v horských oblastech řeckých, římských a čínských provincií lovilo za pomocí lyží a zbraně.

Později se biatlon využíval především na vojenské účely. Důkazem toho budiž první závod uskutečněný v Norsku roku 1776 mezi tamějšími strážci hranice se Švédskem… Tradice tohoto závodu se udržela až do roku 1818. První závod „běhu vojenských hlídek“ (nebo-li Biatlonu) mimo Norsko byl uskutečněn roku 1902 v Německu.

Běh vojenských hlídek byl poté v letech 1924, 1928, 1936, 1948 zařazen na Olympijské hry jako ukázková disciplína.

Roku 1955 byla sepsána pravidla, v nichž se také poprvé objevuje pojem Biatlon, který si v roce 1956 bere pod svá křídla Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) a stává se tak UIPMB – Mezinárodní unie moderního pětiboje a biatlonu.

Nic tak již nebrání prvnímu Mistrovství světa roku 1958 v Saalfeldenu (AUT), kterého se však zúčastní pouze 25 sportovců ze 7 zemí. Vzdálenost 20-ti km na lyžích je doplněna střelbou z „velkorážky“ na papírové terče ze čtyř různých vzdáleností – 250m, 200m a 150m v leže a 100m ve stoje. Za každou netrefenou ránu se připočítávala 1 a 2 minuty. Borci, kterému se nepovedlo strefit ani jeden terč, mohl dostat penalizaci 40 minut.

I přes malou zúčastněnost na MS se Biatlon stával stále více oblíbeným, což podkládá zařazení do Olympijského programu her v Squaw Valley (USA), kde se opět jelo oněch 20km. Od této chvíle se Biatlon stále rozvíjí a z programu Olympijských her již nevypadl.

Biatlon se stále více stával atraktivnější pro oko diváka, čemuž přispívalo neustálé zmenšování terčů a přidávání atraktivnějších závodů (Hromadný závod, Stíhací závod…) do programu OH a mistrovství světa…

A když v roce 1992 byl na program OH zařazen i závod žen (první mezinárodní závod žen byl v roce 1981 v Jáchymově) a bruslařský styl lyžování přinesl do závodů rychlost, nic nebránilo tomu, aby především televizní přenosy zpopularizovali tento sport až do současné doby, kdy je Biatlon nejpopulárnější televizní sport v Evropě.

[editovat] Disciplíny

[editovat] Vytrvalostní závod (Závod jednotlivců)

Je to závod s největší tradicí, na MS od 1958 a OH 1960 (respektive na 1984 MS a OH 1992 pro ženy)
Muži jedou 20km, ženy 15 km, přičemž startují v 30s intervalech
Jede se 5 okruhů, přičemž se střílí L, S, L, S (L=ležák, S=stoják)
Za netrefenou ránu je přirážka 1 min, která se přičte k výslednému běžeckému času

[editovat] Sprint

Na MS od 1974, na OH od 1980 pro muže a od 1984 na MS a 1992 na OH pro ženy
Muži jedou 10km, ženy 7,5, přičemž opět startují v intervalech
Jedou se 3 okruhy, přižem se střílí pouze jednou L a jednou S
Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m)

[editovat] Stíhací závod

Na MS od 1997, OH od 2005 pro muže i ženy
Muži jedou 12,5 km, ženy 10 km, přičemž startují tzv Gundersenovou metodou - Startují v pořadí daném výsledkovou listinou spritnu s takovou strátou na prvního, jakou dojeli v onom sprintu
V pěti okruzích se střílí L, L, S, S
Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m)

[editovat] Závod s hromadným startem

Od roku 1999 na MS a od 2006 na OH pro muže i ženy
Muži jedou 15 km, ženy 12,5 km; startují hromadně
V pěti okruzích střílí L, L, S, S
Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m)

[editovat] Štafeta

Od roku 1958 na MS, od 1968 na OH pro muže a od 1984 na MS a 1992 na OH pro ženy
Každou zemi reprezentuje jedna čtyřčlená štafeta
Všichni běží 7,5 km (muži), repspektive 6km (ženy)
3 okruhy, při nichž střílí L, S
Pokud závodník netrefí všech pět terčů, má k disposici 3 náhradní náboje, které musí po jednou dobít. Až pokud netrefí ani po dobití, jede tolik trestných kol (150 m), kolik netrefil terčů