Běh na 200 m
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Běh na 200 metrů je středním sprintem, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle, běžec musí spojit základní rychlost z 100 m sprintu a běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při sprintu v zatáčce. Běžecká trať na 200 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm, musí jich být minimálně 6. Start běhu na 200 m je umístěn na začátek zatáčky před cílovou rovinkou , startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáčky, tak že závodník běžící po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou, náběhem do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovníh bloků. Světový rekord může být uznán pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je menší než 2 m/s.
Nejvíce titulů mistra světa si odnesl Calvin Smith a Michael Johnson (celkem dva). Ještě úspěšnější byl Frankie Fredericks, který získal titul mistra světa v roce 1993 a titul halového mistra světa v roce 1999, navíc získal dvě stříbrné medaile v letech 1995 a 1997. Mezi ženami je nejúspěšnější Merlene Ottey z Jamajky, která získala dva tituly mistryně světa a dva tituly halové mistryně světa, dále dvě stříbrné a čtyři bronzové medaile. Nejvíce titulů získali sportovci USA celkem 15. Z toho 4 ženy a pět z toho je v hale. Nejlepší ženy v běhu na 200 m jsou z Německa, získaly 5 zlatých.
Běh na 200 m byl poprvé zařazen na olympiádě v Paříži roku 1900. Nejlepším mužem na olympijské trati je Carl Lewis, který získal zlato v Los Angeles a stříbro v Soulu. Evropané získali pouze čtyři zlaté medaile, v Římě Ital Livio Berutti v Mnichově Rus Borzov, v Moskvě Ital Pietro Mennea a v Sydney Řek Konstantinos Kenteris. Ženy poprvé běžely na olympiádě v roce 1948 v Lonýně. Nejlepší ženou je Bärbel Eckert, která získala zlaté medaile na dvou hrách. Nejúspěšnějším národem jsou sportovci USA, kteří v běhu na 200 m získali zatím 24 zlatých, 19 stříbrných a 11 bronzových medailí z toho 7 zlatých, 2 stříbrné a 1 bronzovou získaly ženy.
Obsah |
[editovat] Historie
Běh na 200 m je nejvíce podobný klasickému starořeckému běhu na jeden stadión. V USA se závod na 200 m běhal až do roku 1960 na přímém úseku. Závod se startem v oblouku se běhaly jen v Evropě a na olympiádě. Časy dosažené na přímé 200 m dráze byly o 0,3 až 0,4s rychlejší než závody s obloukem.
Stojí za zmínku, že světový rekord v mužské kategorii (19.32 s.), vytvořený americkým sprinterem Michaelem Johnsonem na OH v Atlantě v roce 1996, je jedním z nejlepších atletických výkonů historie (Johnson překonal světový rekord o neuvěřitelných 0.34 s., přičemž na stometrové trati se rekord posouvá většinou jen o jednotlivé setiny sekundy). Dnešní sprinteři se bez výjimky nejsou schopni přiblížit k Johnsonovu výkonu ani na 0.4-0.5 sekundy!
[editovat] 10 nejlepších časů - muži
čas | jméno | národnost | datum | místo | |
---|---|---|---|---|---|
1. | 19.32 | Michael Johnson | USA | 1. srpen 1996 | Atlanta |
2. | 19.63 | Xavier Carter | USA | 11. červenec 2006 | Lausanne |
3. | 19.68 | Frank Fredericks | NAM | 1. srpen 1996 | Atlanta |
4. | 19.70 | Tyson Gay | USA | 11. červenec 2006 | Lausanne |
5. | 19.72 | Pietro Mennea | ITA | 12. září 1979 | Mexico City |
6. | 19.73 | Michael Marsh | USA | 5. srpen 1992 | Barcelona |
7. | 19.75 | Carl Lewis | USA | 19. červen 1983 | Indianapolis |
8. | 19.75 | Joe DeLoach | USA | 28. září 1988 | Soul |
9. | 19.77 | Ato Boldon | TRI | 13. červen 1997 | Stuttgart |
10. | 19.79 | Shawn Crawford | USA | 26. srpen 2004 | Atény |
[editovat] 10 nejlepších časů - ženy
čas | jméno | národnost | datum | místo | |
---|---|---|---|---|---|
1. | 21.34 | Florence Griffith-Joyner | USA | 29. září 1988 | Soul |
2. | 21.62 | Marion Jones | USA | 11. září 1998 | Johannesburg |
3. | 21.64 | Merlene Ottey | JAM | 13. září 1991 | Brusel |
4. | 21.71 | Marita Koch | DDR | 10. červen 1979 | Karl-Marx-Stadt |
4. | 21.71 | Heike Drechsler | DDR | 29. červenec 1986 | Jena |
6. | 21.72 | Grace Jackson | JAM | 29. září 1988 | Soul |
6. | 21.72 | Gwen Torrence | USA | 15. srpen 1992 | Barcelona |
8. | 21.74 | Marlies Göhr | DDR | 3. červen 1984 | Erfurt |
8. | 21.74 | Silke Gladisch-Möller | DDR | 3. září 1987 | Řím |
10. | 21.75 | Juliet Cuthbert | JAM | 5. srpen 1992 | Barcelona |
[editovat] Vývoj světového rekordu - muži
- 20.36 - Henry CARR (USA)
- 20.26 - Tommie SMITH (USA)
- 19.92 - John CARLOS (USA) Echo Summit 12-09-68
- 19.83 - Tommie SMITH (USA) Mexico City 16-10-68
- 19.72 - Pietro MENNEA (Itálie) Mexico City 12-09-72
- 19.66 - Michael JOHNSON (USA) Atlanta 23-06-96
- 19.32 - Michael JOHNSON (USA) Atlanta 01-08-96
[editovat] Vývoj světového rekordu - ženy
- 22.62 - Chi CHENG (Taiwan) 12-07-70
- 22.40 - Renate STECHER (DDR) 02-09-72
- 22.38 - Renate STECHER (DDR) 21-07-73
- 22.21- Irena SZEWINSKA (Polsko) Potsdam 13-06-74
- 22.06- Marita KOCH (DDR) Erfurt 28-05-78
- 22.02 - Marita KOCH (DDR) Leipzig 03-06-79
- 21.71 - Marita KOCH (DDR) Karl Marx Stadt 10-06-79
- 21.56 - Florence GRIFFITHS-JOYNER (USA) Seoul 29-09-88
- 21.34 - Florence GRIFFITHS-JOYNER (USA) Seoul 29-09-88
[editovat] Olympijští vítězové
Rok | Místo | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1900 | Paříž | Walter Tewksbury | Nestartovaly |
1904 | St.Louis | Archie Hahn | Nestartovaly |
1908 | Londýn | Robert Kerr | Nestartovaly |
1912 | Stockholm | Ralph Craig | Nestartovaly |
1920 | Antverpy | Allen Woodring | Nestartovaly |
1924 | Paříž | Jackson Scholz | Nestartovaly |
1928 | Amsterodam | Percy Williams | Nestartovaly |
1932 | Los Angeles | Eddie Tolan | Nestartovaly |
1936 | Berlín | Jesse Owens | Nestartovaly |
1948 | Londýn | Mel Patton | Fanny Blankers-Koen |
1952 | Helsinky | Andrew Stanfield | Marjorie Jackson |
1956 | Melbourne | Bobby-Joe Morrow | Betty Cuthbert |
1960 | Řím | Livio Berutti | Wilma Rudolph |
1964 | Tokyo | Henry Carr | Edith Maguire |
1968 | Mexico City | Tommie Smith | Irena Szewinska-Kirszenstein |
1972 | Mnichov | Valerij Borzov | Renate Stecher |
1976 | Montreal | Don Quarrie | Bärbel Eckert |
1980 | Moskva | Pietro Mennea | Bärbel Eckert-Wöckel |
1984 | Los Angeles | Carl Lewis | Valerie Brisco-Hooks |
1988 | Seoul | Joe Deloach | Florence Griffith-Joyner |
1992 | Barcelona | Michael Marsh | Gwen Torrence |
1996 | Atlanta | Michael Johnson | Marie-José Perec |
2000 | Sydney | Konstantinos Kenteris | Marion Jones |
2004 | Athény | Shawn Crawford | Veronica Campbell |
[editovat] Mistři světa
Rok | Místo | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1983 | Helsinky | Calvin Smith | Marita Koch |
1987 | Řím | Calvin Smith | Silke Gladisch |
1991 | Tokyo | Michael Johnson | Katrin Krabbe |
1993 | Stuttgard | Frank Fredericks | Merlene Ottey |
1995 | Göteborg | Michael Johnson | Merlene Ottey |
1997 | Athény | Ato Boldon | Zhanna Pintusevich-Tarnopolskaya |
1999 | Sevilla | Inger Miller | Maurice Greene |
2001 | Edmonton | Konstadínos Kedéris | Marion Jones |
2003 | Paříž | John Capel | Anastasiya Kapachinskaya |
2005 | Helsinky | Justin Gatlin | Allyson Felix |
[editovat] Mistři světa v hale
Rok | Místo | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1987 | Indianapolis | Kirk Baptiste | Heike Drechsler |
1989 | Budapešť | John Regis | Merlene Ottey |
1991 | Sevilla | Nikolai Antonov | Merlene Ottey |
1993 | Toronto | James Trapp | Irina Privalova |
1995 | Barcelona | Geir Moen | Melinda Gainsford |
1997 | Paříž | Kevin Little | Ekaterína Koffa |
1999 | Maebashi | Frankie Fredericks | Ionela Tirlea |
2001 | Lisabon | Shawn Crawford | Juliet Campbell |
2003 | Birmingham | Marlon Devonish | Michelle Collins |
2004 | Budapešť | Dominic Demeritte | Anastasiya Kapachinskaya |
[editovat] Mistři Evropy
Rok | Místo | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1934 | Turín | Christian Berger | Nestartovaly |
1938 | Paříž | Martinus Osendarp | Stanislawa Walasiewicz |
1946 | Oslo | Nikolay Karakulov | Jevgenija Sechenova |
1950 | Brusel | Brian Shenton | Fanny Blankers-Koen |
1954 | Bern | Heinz Fütterer | Mariya Itkina |
1958 | Stockholm | Manfred Germar | Barbara Janiszewska |
1962 | Bělehrad | Ove Jonsson | Jutta Heine |
1966 | Budapešť | Roger Bambuck | Irena Kirszenstein |
1969 | Athény | Philippe Clerc | Petra Vogt |
1971 | Helsinky | Valeriy Borzov | Renate Stecher |
1974 | Řím | Pietro Mennea | Irena Szewinska |
1978 | Praha | Pietro Mennea | Lyudmila Kondratyeva |
1982 | Athény | Olaf Prenzler | Bärbel Wöckel |
1986 | Stuttgart | Vladimir Krylov | Heike Drechsler |
1990 | Split | John Regis | Katrin Krabbe |
1994 | Helsinki | Geir Moen | Irina Privalova |
1998 | Budapešť | Doug Walker | Irina Privalova |
2002 | Mnichov | Konstantinos Kenteris | Muriel Hurtis |
[editovat] Mistři Evropy v hale
Rok | Místo | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1982 | Milán | Erwin Skamrahl | Gesine Walther |
1983 | Budapešť | Alexandr Jevgenijev | Marita Koch |
1984 | Göteborg | Alexandr Jevgenijev | Jarmila Kratochvilová |
1985 | Pireas | Stefano Tilli | Marita Koch |
1986 | Madrid | Linford Christie | Marita Koch |
1987 | Liévin | Bruno Marie-Rose | Kirsten Emmelmann |
1988 | Budapešť | Nikolay Rasgonov | Ewa Kasprzyk |
1989 | Den Haag | Ade Mafe | Marie-Josée Perec |
1990 | Glasgow | Sandro Floris | Ulrike Sarvari |
1992 | Janov | Nikolai Antonov | Oksana Styopicheva |
1994 | Paříž | Daniel Sangouma | Galina Malchugina |
1996 | Stockholm | Erik Wijmeersch | Sandra Myers |
1998 | Valencie | Sergiy Ossovich | Svetlana Goncharenko |
2000 | Gent | Christian Malcolm | Muriel Hurtis |
2002 | Vídeň | Marcin Urbas | Muriel Hurtis |