Azád Kašmír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

آزاد جموں و کشمیر (Āzād Jamūn va Kašmīr) Ázád Džammú a Kašmír (Svobodné Džammú a Kašmír)
vlajka

Rozloha	13 297 km² z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	3 965 999 (odhad 2006)
Hustota zalidnění	298 / km²
Jazyk	urdština (úřední), paňdžábština, kašmírština a další
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	islám
Nejvyšší bod	Kalejandar (6325 m n. m.)
Hlavní město	Muzaffarabad (مظفرآباد, Muzafar Ābād)
Státní zřízení	autonomní stát v rámci Pákistánu
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Muhammad Anwar Khan
Předseda vlády	Sikandar Hayat Khan
Hymna	[[\|]]
Vznik	1947 (odtržení od indického státu Džammú a Kašmír)
Měna	pákistánská rupie (PKR)
ISO 3166-1	586 PAK PK
MPZ	PK
Doména	.pk
Telefon	+92
Časové pásmo	UTC +5

Ázád Kašmír (urdsky آزاد کشمیر) je jedna z Pákistánem ovládaných částí Kašmíru, resp. původního indického státu Džammú a Kašmír. (Druhou takovou částí jsou tzv. Severní oblasti.) Ázád v urdštině znamená svobodný, úřední název se však do většiny jazyků nepřekládá, protože sama vláda Azád Kašmíru dává v anglických textech přednost termínu Azad Kashmir před Free Kashmir.

[editovat] Dějiny

Po rozdělení Indie na Indii a Pákistán v roce 1947 a po indo-pákistánské válce došlo k dohodě o příměří, na jejímž základě Pákistán získal kontrolu nad částí státu Džammú a Kašmír. V další válce v roce 1971 byla část Azád Kašmíru dočasně dobyta indickými jednotkami, ale o rok později byla na základě dohody o příměří opět vrácena.

Pákistán rozdělil svou část Kašmíru na dvě části:

Azád Kašmír, 400 km dlouhý a 15 až 65 km široký pruh území na východ od Islámábádu a na jih od masívu Nanga Parbat (13 297 km²), s autonomním statusem
Severní oblasti, mnohem větší území (72 496 km²) hor kolem strategické Karakoram Highway, prohlášené za součást Pákistánu, nemá však autonomii ani postavení člena federace jako jiné části země, místo toho je spravováno přímo federální vládou
- Malou část Severních oblastí postoupil Pákistán v roce 1963 Číně.