Auguste Rodin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Auguste Rodin, celým jménem François-Auguste-René Rodin (* 12. listopad 1840 Paříž – † 17. listopad 1917 Meudon) byl jeden z největších sochařů 19. století, ústředním představitelem směru Beaux-arts. Vycházel ze studia antiky, gotiky, renesance a orientálního umění. Za základ své umělecké činnosti pokládal přírodu. Z ní vycházel a zůstával jí věrný až do smrti. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem, kterým je možné vyjádřit každý duševní stav. Rodinem začína éra moderního sochařství.
Obsah |
[editovat] Život
[editovat] Mládí
Pocházel z konzervativní úřednické rodiny. Jeho otec Jean-Baptiste byl policejní úředník. Rodiče nebyli bohatí, ale svému synovi se snažili poskytnout nejlepší vzdělání. Jako desetiletý začal brát hodiny kreslení, které mu šlo lépe než ostatní předměty. Navzdory jeho talentu jej nikdy nepřijali na parížskou École des Beaux-Arts, která poskytovala nejlepší akademické umělecké vzdělání. Ve věku 13 let se stal žákem École Spéciale de Dessin et de Mathématiques. V nasledujícím roce přechází do École des Arts décoratifs - takzvané „petite école“, tedy malé škole. Na ní sa na rozdíl od akademické École des Beaux-Arts učilo spíš umělecké řemeslo a užitkové umění. Zde Rodin objevil hlínu a její tvárnost. Rodinné poměry jej záhy přinutily si hledat obživu. Paříž byla dynamicky se rozvíjejícím městem. Velkolepé přestavby, opravy domů a výstavba nových bulvárů žádaly velké množství řemeslníků. Jedním z nich byl i dekoratér Auguste Rodin. Na „velké“ umění mu zůstávala jen noc.
[editovat] Počátek kariéry umělce
Rok 1862 byl pro Rodina zlomový. Smutek ze smrti milované sestry jej přivedl do řádu „Pères du Saint-Sacrement“. Tam potkal muže, který pochopil, že z Rodina sice může být mnich, ale štěstí mu to nepřinese. Povzbuzoval jej, aby pokračoval v umělecké tvorbě. O rok později se už připravoval na svůj debut na pařížském Salonu. Jeho modelem se stal dělník Bibi. Bibi byl škaredý a měl zlomený nos. Rodina však zaujal výraz jeho tváře, a tak vznikla zpočátku odmítaná, později světoznámá busta Muž se zlomeným nosem. Za její definitívní podobu byla odpovědná zima v Rodinově ateliéru. Působením mrazu odpadla její zadní část, a tak se z busty stala maska. Na Salon se však nedostala, odmítli ji dvakrát. Slávu získala až po deseti letech.
[editovat] Období věhlasu
Po roce 1870 umělec odchází do Itálie, kde studuje Michelangela. Poté se stěhuje do Belgie. Tam pracuje na výzdobě bruselské burzy a vytvoří Bronzový věk. Ten způsobí na pařížském Salonu velký rozruch. Dílo je tak realistické, že Rodina obviní z toho, že sochu nevymodeloval, ale rovnou odlil z živého človeka. Na jeho stranu sa však postaví mnozí umělci. Proces očisty jeho jména trval téměř deset let.
V roce 1880 byl vybrán, aby vytvořil portál plánovaného Muzea dekorativního umění. Ačkoliv muzeum nebylo nikdy postaveno, Rodin pracoval 37 let na monumentálním sousoší Brány pekla, znázorňující scény Dante Alighieriho Božské komedie.
Ve svém umělecky nejplodnějším období vytváří světoznámá díla - sochy Myslitel (Le Penseur, původně zvaný Básník – představujícího Danta), a Polibek (Le Baiser).
[editovat] Osobní život
Inspirací Polibku a dalších eroticky laděných soch byla Camille Claudelová, sestra slavného spisovatele Paula. Claudelová byla postupně jeho modelkou, žačkou a milenkou. V roce 1883 Rodin souhlasil se zastupováním Alfreda Bouchera na jeho sochařském kurzu, a tak potkává osmnáctiletou Camille, která vděčně přijala možnost se učit u největšího sochaře své doby. O Claudelové se soudí, že patří k spolutvůrci Občanů Calais – sousoší zachychujícímu výjev ze stoleté války. Claudelová byla také hlavním modelem pro další umělcova díla včetně Danaidy.
Ačkoliv spolu sdíleli atelier v malém zámečku (68 Boulevard d'Italie, Paříž), Rodin odmítl přerušit svá pouta s Rose Beuretovou, kterou potkal v období uměleckých neúspěchů. Beuretová, jeho modelka, mu 18. ledna 1866 porodila syna Auguste-Eugène Beureta, kterého však Rodin nikdy nepřijal. Rodin však nedokázal opustit Rose a zanechal Camille na pokraji nervového zhroucení. Claudelová, která téměř dosáhla velikosti svého učitele, šla svou uměleckou cestou.
[editovat] Pozdní práce
Rodin, najatý v roce 1890 k vytvoření Heroické busty básníka Victora Huga, se zabýval intenzivně tématem umění a můzy, zobrazujíc různé aspekty svých bouřlivých a složitých vztahů s Claudelovou v dílech Básník a láska, Genius a soucit , Sochař a jeho můza. Podobně jako jeho mnoho jiných veřejných zakázek se Rodinova Heroická busta básníka Victora Huga setkala s odporem, neboť nesplňovala konvenční očekávání. Rodin se rozhodl, že ho zobrazí nahého, obklopeného můzami. Sádrový model z roku 1897 byl odlit v bronzu až v roce 1964.
Balzacův pomník, vystavený 1898 v síni na Champ des Mars a zobrazující spisovatele v mnišském hábitu, byl taktéž odmítnut. Po těchto flustrujících zážitcích Rodin nedokončil žádnou večejnou zakázku.
Závěrem své tvůrčí kariery se Rodin koncentroval na malé taneční studie a vytvořil množství erotických kreseb, načrtnutých bez toho, že by zvedal tužku ze skicáře nebo odtrhul své oči od modelu. Výstava těchto kreseb ve Výmaru v roce 1906 vyvolala tzv. Kesslerův skandál a Harry Count Kessler byl propuštěn z Výmarskeho muzea.
[editovat] Smrt
29.ledna 1917 si Rodin bere za manželku Rose Beuretovou, která po dvou týdnech umírá. Rodin sám umírá 17 listopadu 1917. Je pohřben vedle Rose Bereutové. Na jeho hrobě v Meudon je postavený odlitek jeho nejznámějšího díla Myslitel.
[editovat] Umělecké metody
Rodin byl novátorem hlavně svým přístupem k povrchu sochy a užitím ploch k efektu světla a stínu Svojí metodu nazýval marcottage (vrstvení). Rodin na svých sochách rozložil trojrozměrnou formu do tance odrazů a barev majících stejný výsledný dojem jako impresionistické obrazy.
Místo kopírování tradičních akademických postojů Rodin dával přednost práci s amaterskými modely, pouličními kejklíři, akrobaty, siláky a tanečníky. V jeho ateliéru se modelky volně procházely, zatímco sochař vytvářel hrubý hliněný model, který byl posléze upřesněn a odlit nejprve do sádry a poté do bronzu nebo vytesán do mramoru. Rodina fascinoval tanec a spontánní pohyb vůbec. Jeho “Jan Křtitel” ukazuje kráčejícího kazatele a odhaluje dvě fáze jeho pohybu současně.
Jako věhlasný umělec zaměstnával množství kameníků a řemeslníků, měl take řadu žáků. Mezi ně se řadí čeští sochaři Josef Mařatka a Josef Kratina.
[editovat] Citáty
Láska je příliš drahá věc. Přišel-li jsi k ní lacino, oklamal jsi sám sebe.
Lidstvo nebude šťastné do té doby, dokud všichni lidé nebudou mít uměleckou duši, to je dokud všichni nebudou mít radost ze své práce.
Nemohu pochopit, že jsem ve dvaceti mohl opovrhovat ženami - a v sedmdesáti být jimi okouzlen.
Obdiv je ušlechtilé víno pro vznešené duchy.
Plocha a objem jsou zákony veškerého života a veškeré krásy.
Pravda má jednu velkou výhodu: člověk si nemusí pamatovat, co řekl.
Ten, kdo přidává zeleň jaru, červeň podzimu a purpur mladým rtům, vytváří ošklivost, protože lže.
[editovat] Významné práce
- 1863 Busta Petra Eymarda
- 1864 Muž se zlomeným nosem
- 1875/76 Železná éra
- 1877 Poražený
- 1878 Jan Křtitel
- 1879 Volání do zbraně
- 1882 Busta sochaře Julesa Dalou
- 1893 Balzac
- 1884 Občané Calais
- 1911 Kráčející muž
- 1880 Myslitel
- 1881 Eva
- 1884 Fugit amor
- 1884 Večné jaro
- 1880-1917 Brány pekla
- 1885 Lakomství a Chlípnost
- 1885 Danaiada
- 1886 Faun a Nymfa
- 1887 Kentaurka
- 1894 Kristus a Magdaléna
- 1895 Skon anděla
- 1897 Balzacův pomník
- 1898 Věčný Idol
- 1898 Polibek
- 1905 Paola a Francesca
- 1907 Busta Heleny Nostitzové
- 1909 Heroická busta básníka Victora Huga
- 1909 Torzo mladé ženy
- 1910 Taneční studie
[editovat] Umístění Rodinových soch
- Musée Rodin, Paříž
- Alte Nationalgalerie, Berlín, SRN
- Art Institute of Chicago, Chicago, Illinois, USA
- Calais - Radnice - Obyvatelé Calais
- California Palace of the Legion of Honor, San Francisco, Kalifornie, USA
- Detroit Institute of Art, Detroit, Michigan, USA
- Ermitáž, Petrohrad, Rusko
- Los Angeles County Museum of Art, Los Angeles, Kalifornie, USA
- Maryhill Museum of Art, Washington, USA
- Metropolitan Museum of Art, New York City, USA
- Museo Nacional de Bellas Artes, Buenos Aires, Argentina
- National Gallery of Art, Washington, D.C., USA
- National Gallery of Australia, Canberra, Austrálie
- Národní muzeum západního umění, Tokyo, Japonsko
- Rodin Museum, Filadelfie ,Philadelphia, Pennsylvania, USA
- Stanford University, Sculpture Garden, Palo Alto, Kalifornie, USA - Největší sbírka bronzových soch Rodina mimo Paříž”
- Trammell Crow Center, Dallas, Texas, USA
- Vatikánská muzea, Řím, Itálie
[editovat] Odkazy
- Musee Rodin, Paris
- Rodin Museum, Philadelphia
- Auguste Rodin works presented by Insecula
- Views of the Musée Rodin
- Rodin-Web.org: nezávislá akademická tribuna: Rodin, přehled jeho díla, biografie, fotografie, knihy
- Auguste Rodin: Virtualní galerie
- The Art Institute of Chicago, Chicago, Ill.
- The Brooklyn Museum
- ukázky prací
- Maryhill Museum of Art, Maryhill, WA
