Akutní horská nemoc
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akutní horská nemoc (zkratka AHN, anglicky AMS - Acute Mountain Sickness, anglicky také Altitude sickness) je komplex symptomů vyskytujících se u člověka ve velkých výškách, způsobený je nedostatkem kyslíku.
Může postihnout každého, kdo se pohybuje ve vyšších nadmořských výškách, kde je nižší atmosférický tlak. Týká se to především letců a horolezců. Protiopatřením je aklimatizace nebo vdechování kyslíku.
Ve většině případů je AHN závislá na rychlosti výstupu. Může se projevit již ve výšce kolem 3.000 m. Akutní horské nemoci lze předejít dostatečnou aklimatizací, pomalým výstupem (300 - 500 výškových metrů za jeden den a noc) a věnování pozornosti prvním příznaků. V případě přetrvávajících problémů je nutné ihned zahájit sestup do nižších poloh. Při podcenění Akutní horské nemoci hrozí Vysokohorský otok plic nebo Vysokohorský otok mozku a následná smrt.
[editovat] Typické příznaky AHN:
- nechutenství, zvracení
- nespavost
- únava nebo slabost
- nejistota
- malátnost
- vrávoravá chůze
[editovat] Podívejte se také na
 |
Tento článek týkající se lékařství je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
