1901

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] Události

[editovat] Leden

• 1. leden – Oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra;
• 6. leden – Křížová výprava proti líbání, kterou podnikla Womans Christians Temperance Union v New Yorku, vzbudila značné veselí. Předsedkyně tohoto sdružení dr. Anna Hatfieldová zastávala názor, že líbání je barbarské, nezdravé a musí se odstranit. Když už se mu nelze zcela vyhnout, mají se ústa předtím antisepticky omýt.
• 10. leden – V Texasu bylo objeveno první ložisko nafty, jež se stalo základem texaského ropného průmyslu (tzv. spindletopský vrt).
• 18. leden Podle výsledků voleb, jež skončily v Rakousku, získaly německé strany v rakouské říšské radě 199 mandátů, zatímco seskupení slovanských národů 192 mandáty. Nejsilnější ze slovanských seskupení byl polský klub se 63 členy a klub mladočechů s 53 poslanci. Celkem však volby posílily pravicové a radikálně nacionalistické strany, především stranu všeněmců - přívrženců všeněmeckého hnutí. Předvolební kampaň poznačilo mimořádné napětí ve vztazích mezi národy Rakousko-Uherska a z toho vyplývající ostrý a leckdy i skandalizující politický boj. Toto ovzduší se promítlo i do nově zvolené říšské rady.
• 22. leden – Ve věku 81 let zemřela na zámku Osborne na ostrově Wight britská královna Viktorie. Stála v čele Spojeného království Velké Británie a Irska 63 roků. Během její vlády se Velká Británie stala světovou mocností, ovládající čtvrtinu zeměkoule
• 23. leden – Na trůn nastoupil nový britský král Eduard VII., nejstarší syn královny Viktorie.
• 25. leden – V Paříži byl otevřen první Automobilový a motocyklistický salon.

[editovat] Únor

• 5. únor – Velká Británie a USA uzavřely Hayovu-Pauncefotovu smlouvu, nazvanou podle úřadujících velvyslanců: USA mají vybudovat a střežit Panamský průplav za předpokladu, že oblast průplavu zůstane neutrální a průjezd bude volný pro všechny národy.
• 6. únor – V Paříži byly instalovány první veřejné telefony na nádražích.
• 7. únor – V Haagu se konala svatba nizozemské královny Vilemíny s vévodou Jindřichem Meklenburským.
• 14. únor – V Madridu byl vyhlášen výjimečný stav; důvodem byly nepokoje, jež propukly v souvislosti se svatbou asturské princezny Mercedes s bourbonským princem Karlem, jenž byl symbolem nenáviděného karlistického hnutí.
• 21. únor – Německý fyzik Albert Einstein, narozený v Ulmu, se stal občanem Curychu.
• 21. únor – Kuba se stala republikou pod svrchovaností USA.

[editovat] Březen

• 14. březen – V Karlových Varech byl navrtán nový léčivý pramen.

[editovat] Duben

• 7. duben – Švýcarská vláda vydala anarchistu Jaffaie do Itálie, protože byl v podezření, že se podílel na zavraždění krále Umberta I.(29. 7. 1900). Švýcarsko považovalo toto vydání za zcela oprávněné, neboť pokládalo vraždu krále za obecný zločin, a ne za politický atentát. Anarchisté a sociální demokraté považovali vydání atentátníka za porušení práva azylu. Proti demonstracím a srocením lidu musela být nasazena policie a vojsko.
• 21. duben – V Paříži byla vystavena Rodinova socha Victor Hugo, jež vzbudila četné kontroverze.
• 29. duben – Došlo k prudkým srážkám mezi židovskými a antisemitskými spolky na univerzitě v Budapešti.

[editovat] Květen

• 1. květen – v Ostravě zahájen provoz elektrické tramvaje, v souvislosti s tímto byl zároveň ukončen provoz osobní dopravy parní tramvaje
• 8. květen – Indii postihla krutá sucha, jež vedla k velkému hladomoru. Přes mezinárodní pomoc zemřelo na milion Indů hlady.
• 21. květen – Albert Einstein začal pracovat jako pomocný učitel na technické škole ve Winterthuru.
• 22. květen – Gaetano Bresci, jenž 29. 7. 1900 zavraždil italského krále Umberta I. a byl odsouzen na doživotí, spáchal ve vězení sebevraždu.
• 26. květen – Začala II. mezinárodní automobilová výstava ve Vídni.

[editovat] Červen

[editovat] Červenec

• 8. červenec – Ve Francii byla omezena rychlost automobilů ve městech na 10 km za hodinu.

[editovat] Srpen

• 1. srpen – Byl zahájen železniční provoz na trati Čerčany-Kácov.
• 7. srpen – mezi Mostem a Litvínovem byl zahájen provoz úzkorozchodné elektrické tramvaje
• 11. srpen – Německá expediční loď Gauss se vydala na výpravu k jižnímu pólu.
• 14. srpen – První doložený let motorovým letadlem vykonal Gustav Weisskopf v Bridgeportu. Konstrukce letadla pocházela od bratří Wrightů. Při tomto pokusu o let dosáhl výšky 15 metrů a vzdálenosti 850 metrů.
• 16. srpen – Na Ostravsku byla objevena velká ložiska uhlí.
• 21. srpen – V Detroitu byla založena automobilová společnost Cadillac, jejíž auta se stala (spolu s Fordem) symbolem Ameriky.
• 23. srpen – Rakousko-uherská banka dala do oběhu zlaté dvacetikoruny.

[editovat] Zaří

• 6. září – Anarchista Leon Czolgosz spáchal v Buffalu atentát na amerického prezidenta Williama McKinleye
• 8. září – V Rusku byl spuštěn na hladinu křižník Borodino.
• 14. září – Prezident Spojených států William McKinley zemřel na následky atentátu
• 30. září – Vozidla, která dosahovala větší rychlosti než 30 kilometrů v hodině, musela být ve Francii napříště opatřena poznávacími značkami.

[editovat] Říjen

• 1. říjen – Byl založen týdeník Die Zeit; vydavatelem byl Friedrich Naumann.
  • vznikl okres Frýdek
• 19. říjen – Brazilec Alberto Santos-Dumont obletěl malou řiditelnou vzducholodí Eiffelovu věž a získal přes 125 000 franků.
• 29. říjen – V New Yorku byl popraven Leon Czolgosz, vrah prezidenta Williama McKinleyho.

[editovat] Listopad

[editovat] Prosinec

• 2. prosinec – Americký vynálezce King Camp Gillette ohlásil patent na holicí přístroj s vyměnitelnými čepelkami.
• 12. prosinec – Guglielmo Marconi uskutečnil první bezdrátové spojení přes Atlantik
• V pařížském Grand Palais se konal Salon du Cycle - velká výstava bicyklů, motocyklů a automobilů.

---

• K Praze byla připojena Libeň

[editovat] Vědy a umění

[editovat] Vědy

• objevena Russellova antinomie
• objevena Panda červená
• objeven Okapi
• objeven chemický prvek europium
• T. B. Aldrich a Jakochi Takamine izolovali neurohormon adrenalin
• ruský biolog a bakteriolog Ilja I. Mečnikov položil základy imunologie

[editovat] Malířství

• 16. leden – V pařížské Durand-Ruelově galerii byla otevřena souborná výstava obrazů Camilla Pissarra.
• 14. duben – Rozhodnutím rakouského císaře Františka Josefa I. byla založena galerie pro moderní umění, sochařství a architekturu v Praze
• 24. červen – Ve Vollardově galerii v Paříži byla otevřena první výstava osmnáctiletého španělského malíře Pabla Picassa.
• 15. srpen – V Mnichově představil Vasilij Kandinskij, ruský malíř a grafik, veřejnosti díla jím založené umělecké skupiny Phalanx. Pro jeho tehdejší tvorbu, v podstatě postimpresionistickou, jsou charakteristické prudké, dlouhé tahy, nanášené špachtlí, a zdůrazňování konstrukce obrazu.

[editovat] Divadlo

• 31. leden – V Moskvě se konala premiéra dramatu A. P. Čechova Tři sestry.
• 31. březen – Konala se premiéra opery Antonína Dvořáka Rusalka v Národním divadle v Praze.

[editovat] Hudba

• 15. října – Konal se první samostatný koncert České filharmonie.

[editovat] Sport

[editovat] Atletika

• 5. červenec – Irský atlet Peter O'Connor skočil v Dublinu do dálky 7,61 m. Byl to první oficiálně uznaný rekord v atletice.

[editovat] Automobilový sport

• 29. červen – Při dálkové automobilové jízdě Paříž-Berlín o cenu císaře Viléma II. zvítězil Francouz Henri Fournier před svými krajany Leoncem Girardotem a Henrim Charlesem Brasierem. Vítěz potřeboval pro trať sestávající ze tří etap (455,8, 445,2 a 297,6 kilometru, celkem 1198,6 km) 11 hodin a 46 minut.

[editovat] Cyklistika

• 10. březen – Berlínský cyklistický spolek Sport-Berolina poprvé předvedl kolovou.
• 30. červen – Mnichovský cyklista Taddy Robl vytvořil v Lipsku nový světový rekord v jízdě za vodičem rychlostí 65,512 km v hodině.
• 31. říjen – Cyklista Piet Dickentman zajel v Berlíně-Friedenau hodinový světový rekord za motorovým vodičem (65,621 km/h).

[editovat] Fotbal

• 5. duben – Do Prahy přijeli fotbalisté anglického Southamptonu, finalisté Anglického poháru z roku 1900, kteří suverénně porazili tehdy nejlepší české mužstvo – Slavii Praha - 3 : 0. Diváky fascinoval anglický brankář Robinson, jenž se vrhal po přízemních míčích odvážnými skoky, jež byly po něm nazvány „robinsonáda“.
• 19. říjen – Byl ustaven Český svaz fotbalový, jenž pod předsednictvím K. Freji sdružoval 17 klubů. Mezi nimi jasně dominovala Slavia

[editovat] Tenis

Wimbledon championships

• muži – Arthur Wenworth
• ženy – Charlotte Sterry

[editovat] Nobelova cena

Udílena poprvé

• Fyzika – Wilhelm Conrad Röntgen (Německo) za objev paprsků, jež byly později nazvány jeho jménem
• Chemie – Jacobus Henricus van't Hoff (Nizozemsko)
• Lékařství – Emil von Behring (Německo) za své práce o séroterapii a zvláště o jejím použití proti záškrtu. Tím vybudoval novou cestu v oblasti lékařské vědy a lékařům dal do ruky zbraň v boji proti nemoci a smrti
• Literatura – René-François-Armand Sully Prudhomme (Francie)
• Mír – Henri Dunant (Švýcarsko) a Frédéric Passy (Francie) spoluzakladatelé Mezinárodního Červeného kříže .

[editovat] Narození

Česko

• 18. únor – Hugo Haas, český divadelní a filmový herec a režisér.
• 26. únor – Alexandr Hořejší, český básník a překladatel († 30. října 1970)
• 8. březen – Jaroslav Böhm, český archeolog.
• 16. březen – Marta Krásová, česká zpěvačka.
• 18. březen – Petr Jilemnický, slovenský spisovatel.
• 22. březen – Vít Obrtel, český architekt, scénograf a básník.
• 23. březen – Jan Šverma, český novinář a komunistický politik.
• 23. duben – Růžena Vacková, česká teoretička umění a disidentka († 14. prosince 1982)
• 5. květen – Václav Řezáč, český spisovatel a novinář.
• 9. květen – Gustav Machatý, český filmový režisér.
• 10. červen – Antonín Bečvář, český astronom a meteorolog.
• 31. červenec – Rudolf Slánský, český komunistický politik.
• 7. září – Jarmila Glazarová vl. jm. Podivínská, česká spisovatelka.
• 18. září – František Gel, český novinář († 17. října 1972)
• 23. září – Jaroslav Seifert, český básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1984
• 3. říjen – František Halas, český básník.
• 11. říjen – Emil Hlobil, český skladatel.
• 14. listopad – Cyril Bouda, český malíř, grafik a ilustrátor.
• 11. prosinec – Jaroslav Marvan, český herec.
• 25. prosinec – Milada Horáková, česká politička.

Svět

• 7. července – Vittorio de Sica, italský herec a režisér († 13. listopadu 1974)
• 4. srpen – Louis Amstrong americký muzikant
• 20. srpen – Salvatore Quasimodo italský básník
• 29. září – Enrico Fermi, italský fyzik († 28. listopadu 1954)
• 10. října – Alberto Giacometti, švýcarský sochař a malíř († 11. ledna 1966)
• 3. listopad – Leopold III., belgický král.
• 5. prosinec – Walt Disney tvůrce animovaných filmů
• 14. prosinec – Pavel I., řecký král.
• 27. prosinec – Marlene Ditrich německá herečka.

[editovat] Úmrtí

Česko

• 29. leden – Julius Zeyer, český básník a prozaik (* 26. dubna 1841)
• 30. leden – Alois Pražák, český politik (* 21. února 1820)
• 12. duben – Otakar Lebeda, český malíř (* 8. května 1877)
• 15. duben – Václav Brožík, český malíř (* 5. března 1851)
• 19. srpen – Josef Kaizl, český národohospodář a politik (* 10. června 1854)
• 30. září – Bohuslav Schnirch, český sochař (* 10. srpna 1845)

Svět

• 16. leden – Arnold Böcklin, švýcarský malíř (* 16. října 1827)
• 22. leden – Viktorie, královna Velké Británie a Irska (* 24. května 1819).
• 27. leden – Giuseppe Verdi, italský operní skladatel (* 10. října 1813)
• 9. září – Henri de Toulouse-Lautrec, francouzský malíř (* 24. listopadu 1864)

[editovat] Hlava státu

• František Josef I.